tranzit.cz/

Tři scény z prostředí současného vizuálního umění

O problémech českého uměleckého provozu se už vedlo mnoho debat a napsalo hodně článků. Ale někdy slova zůstávají prázdná a nic podstatného nemění.

Skupina umělců, kurátorů a dalších institucionálních aktérů se sešla, aby tyto otázky prozkoumala skrze specifickou práci s tělem a emocemi.

Během dvou víkendů jsme vytvořili tři krátké příběhy, které vychází z našich konkrétních zkušeností. Prostřednictvím divadla utlačovaných je s vámi chceme sdílet a společně hledat cesty k jejich řešení.


------------------------------------
Divadlo utlačovaných označuje soubor divadelních technik, s nimiž přišel brazilských divadelník a aktivista Augusto Boal v šedesátých letech (a byl při tom inspirován dílem pedagoga a teoretika Paula Freireho). Jejich cílem bylo motivovat lidi k reflexi vlastní situace, vytvořit prostor, kde je možné si vyzkoušet různé způsoby jednání, a iniciovat tak sociální a politickou změnu.

Důležitou roli v Divadle utlačovaných hraje samotné publikum, které se aktivně angažuje v představení a kriticky tak reflektuje a analyzuje skutečnost světa, v němž žijeme.

Sami herci přitom zpracovávají problémy, které zažívají ve svém vlastním životě a nabízejí je obecenstvu k řešení.

Chceme tyto techniky využít, abych společně kriticky promysleli (a prožili) klíčové otázky a problémy umělecké infrastruktury, kterou vytváříme.

Co jsou největší problémy lokálního institucionálního provozu a jak jim čelit? Řečeno jazykem divadla utlačovaných: Co (nebo kdo) nás utlačuje? Jaké jsou možnosti řešení těchto problémů a kterým směrem bychom se vůbec měli vydat dál?