english/
tranzit.org/

tranzit.cz/

tranzit.cz v prosinci vydá radikální texty Silvie Federici a hannah baer

‚Kaliban a čarodějnice‘ a ‚muzeum sebevražd jedné trans holky‘ konečně česky!

Přelomová feministická kritika úsvitu kapitalismu Kaliban a čarodějnice a memoár o tranzici muzeum sebevražd jedné trans holky: Už jen do neděle 14. prosince si můžete na Donio tyto dvě knihy v předprodeji pořídit za mimořádně výhodnou cenu.

Od upalování k patriarchátu: Kaliban a čarodějnice
Proč mají feministky rády čarodějnice? Proč se v dějinách dokola opakuje hon na ně – tedy v přeneseném smyslu útok na autonomii a svobodu žen? Kapitalismus potřebuje poslušné ženy, tvrdí ve své kanonické knize Kaliban a čarodějnice italská feministka Silvia Federici. Takové, které rodí děti a které udělají co nejvíce práce zdarma, práce, kterou nikdo jako práci nechápe, protože nevede přímo k ničemu, co by šlo prodat, i když bez ní nemůžeme existovat. Je to práce, kterou ženy přece dělají „z lásky“ – domácí práce, péče, výchova dětí. Podle této myslitelky mohl kapitalismus, systém, který trvá již několik set let, vzniknout jen proto, že došlo k sérii bezprecedentních útoků na evropské a americké ženy na úsvitu moderní doby, v 15.–17. století. Byly to ženy, které stály v čele povstání proti zabírání půdy v obecním vlastnictví, a byly to ženy, které uměly regulovat svou plodnost v době, kdy prudce klesala porodnost. Kniha jedné z nejvlivnějších současných feministických myslitelek je holdem čarodějnicím jako ženám, které se nepodřizovaly, které byly chudé a vzpurné, které už nerodily děti nebo těm mladším uměly pomoci k potratu. Hon na čarodějnice, na kterém se podílely leckteré tehdejší elity, se po jeho skončení smetl ze stolu jako tmářství a zpátečnictví, na které je nejlepší zapomenout. Ale čarodějnice nás straší dodnes, ať v populární kultuře, nebo v politice. Kdykoliv ženy dosáhnou rozšíření svých práv nebo chtějí mít kontrolu nad svými těly, nové kolo honu na čarodějnice se roztočí.

„Jádrem společenské diskuse dnes je, kdo a jak určuje, co je ‚přirozené‘, co je normální a o čem lze vést legitimní debatu a tyto věci také měnit. Knihy obou autorek ukazují, že role ženy, pojetí genderu, podoba rodiny i hranice mezi soukromým a veřejným nejsou dané jednou provždy, ale odjakživa byly předmětem proměn, vyjednávání a často i tvrdého politického zápasu. Emancipace proto není jen o svobodě volby, ale také o odvaze převzít moc nad vlastním příběhem a společně přetvářet svět,“ říká Tereza Stejskalová, ředitelka tranzit.cz a editorka českého překladu knihy Kaliban a čarodějnice.

🤞 Chci podpořit vydání knih Silvie Federici a hannah baer 🔥

Memoár o změně pohlaví: muzeum sebevražd jedné trans holky
Už jste se někdy procházely muzeem svých vlastních emocí? Muzeem, v jehož vitrínách jsou vystaveny v ostrém světle vaše dřívější myšlenky a rozpačité sociální situace? A už jste se v něm někdy ztratily na tak dlouho, že jste se začaly bát, že nikdy nenajdete cestu ven? Memoár muzeum sebevražd jedné trans holky americké autorky a psycholožky hannah baer neúprosně odhaluje zkušenost trans těl a boří zažité představy o tranzici jakožto lineárním procesu směřujícím k pevnému, ukončenému a binárnímu stavu. baer nás nechává nahlédnout do svého osobního archivu, provází nás emočními propady své druhé puberty, během které si v ketaminovém opojení manicky zaznamenává proměnlivé úvahy o genderu, sexualitě a patriarchátu. Vše podrobuje hluboké sebereflexi, ve které si zvědomuje své třídní postavení, a deníkové zápisky protkává kritickou teorií, diagramy a memy. Kniha je upřímným cestopisem tranzicí a meditací o naději na přežití v současném světě.

Silvia Federici – Kaliban a čarodějnice
Překlad: Sylva Ficová
Editorka: Tereza Stejskalová
Korektury: Věra Becková
Redakce: Elizabet Kovačeva
Produkce: Karin Akai
Doslov: Ľubica Kobová
Grafika: Tereza Hejmová, Jana Hrádková
Dílo na obálce – Julie Daňhelová

hannah baer – muzeum sebevražd jedné trans holky
Překlad: Sylva Ficová
Editorstvo: Nela Pietrová
Korektury: Kamila Sýkorová
Redakce: Františka Blažková
Produkce: Karin Akai, František Fekete
Doslov: Richard L. Kramár
Grafika: Tereza Hejmová, Jana Hrádková
Dílo na obálce – Paula Gogola







 

Licence Creative Commons