tranzit.cz/

Od loňských parlamentních voleb na Slovensku sledujeme s velkým znepokojením vývoj ve slovenské společnosti a kultuře. Nová vláda začala velice rychle systematicky likvidovat fungující demokratické instituce, jež vnímá jako překážky centralizace a upevňování její moci, útočit na soudnictví, veřejné instituce a jejich představitele*ky, podniká zásadní kroky rychle a bez debaty a zastrašuje své oponenty – to vše pod rouškou populistické rétoriky. Snaží se ovládnout veřejný prostor skrze ideologickou kontrolu a oblast kultury se stává hlavním bojištěm.

Od loňského podzimu vede slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová kulturní válku proti všemu, co je tzv. „liberálně-progresivní“, kritické nebo prostě objektivní, co se odchyluje od „normy“ a nezapadá do jejího chápání slovenské kultury, která „musí být slovenská a žádná jiná“. Útoky na kulturu začaly popíráním práv příslušnictva umělecké a kulturní komunity LGBTQI a pokračovaly zrušením bratislavské Kunsthalle, odvoláním vedoucích veřejných institucí, jako je Slovenské národní divadlo, Slovenská národní galerie a Slovenské národní muzeum, na základě vykonstruovaných obvinění, změnou fungování Slovenského audiovizuálního fondu a Slovenské rady pro umění s cílem dostat rozdělování finančních prostředků pod kontrolou a nahrazením Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) novým orgánem, který má být médiem vládní propagandy. To je jen několik příkladů destruktivních činů, každý den přibývají další.

Ale jakkoli jsou změny nečekaně tvrdé, odpor lidí v kulturní sféře je překvapivě silný a odhodlaný. Od svého založení letos v zimě vydala nestranická občanská platforma Otevřená kultura! prohlášení, formulovala potřeby a požadavky kulturních pracovnic a pracovníků a zorganizovala řadu protestů od performativních akcí až po rozsáhlé demonstrace. Kromě toho byly v květnu letošního roku založeny Kulturné odbory. Dne 19. září 2024 se téměř 10 000 protestujících ve 14 městech po celém Slovensku zúčastnilo demonstrací v rámci probíhající kulturní stávky požadující profesionální řízení ministerstva kultury, ukončení ideologické cenzury, která nejen porušuje svobodu projevu, ale má i ekonomické důsledky, a zlepšení sociálního zabezpečení a finančních podmínek kulturních pracovníků a pracovnic. Slovenské hnutí odporu je výjimečným příkladem mezisektorové spolupráce, spojením sil s cílem zabránit destrukci kultury a hájit zájmy všeho občanstva na Slovensku. Kultura je totiž společným statkem, který je neoddělitelný od svobody myšlení, projevu a slova a patří všem lidem bez rozdílu.