tranzit.cz/

Nosratollah Karimi z Iránu, Nabil Maleh ze Sýrie a Piyasiri Gunaratna ze Srí Lanky jsou filmoví režiséři, kteří studovali Filmovou akademii múzických umění v Praze v druhé polovině let padesátých a první polovině let šedesátých. Po svém studiu se vrátili domů a sehráli významnou roli ve vývoji asijské kinematografie. Patřili k tisícům studentů z tzv. Třetího světa, kteří studovali v komunistických zemích Východního bloku. Tato forma podpory vyplývala z komunistického internacionalismu a solidarity se zeměmi bojujícími s dědictvím kolonialismu, byť byla motivována i mocensky.

Mezi studenty, jež si zvolili umělecké obory, se jich nejvíce věnovalo filmu, jelikož se zdál být efektivním vzdělávacím nástrojem. FAMU byla školou, kde se od konce 50. let rodila filmová avantgarda (Československá nová vlna) a Praha místem kulturní renesance, jež vyvrcholila Pražským jarem. Studentské snímky těchto filmařů jsou důležitými stopami kulturní výměny a internacionalismu.

Role, jíž sehrálo československé umění při hledání cest ven z kulturní kolonizace jednotlivých zemí, je dnes však zapomenuta. Stejně tak vliv, který měli dočasní rezidenti z Asie na československou kulturu a politiku.

FAMU byla školou, kde se od konce 50. let rodila filmová avantgarda (Československá nová vlna) a Praha místem kulturní renesance, jež vyvrcholila Pražským jarem. Studentské snímky těchto filmařů jsou důležitými stopami kulturní výměny a internacionalismu. Role, jíž sehrálo československé umění při hledání cest ven z kulturní kolonizace jednotlivých zemí, je dnes však zapomenuta. Stejně tak vliv, který měli dočasní rezidenti z Asie na československou kulturu a politiku.