tranzit.cz/

Sezgin Boynik, editor pestrého a hutného magazínu Rab-Rab (magazín pro politické a formální otázky v umění) je autorem mnoha zájmů, které jdou napříč experimentální kinematografií bývalé Jugoslávie, tureckým punkem, free jazzem, konceptuálním uměním, výtvarnou teorií a politickou filosofií. Je příkladem vášnivého vyznavače a přitom precizního akademického myslitele.


Politika formy

Východiskem mé prezentace je argument, že radikální politické angažmá a experimentální formy v umění se vzájemně nevylučují.
Moje teze tvrdí, že konvergence mezi politikou a formalismem v umělecké praxi vychází ze složitého protikladného vztahu. S cílem ilustrovat tyto průsečíky budu hovořit o dvou projektech, na nichž se podílím.

Zaprvé: příprava a vydávání občasníku Rab-Rab: magazínu pro politické a formální otázky v umění /(www.rabrab.fi ). Rab-Rab je nezávislý a neziskový umělecký magazín vydávaný nakladatelstvím Rab-Rab Press v Helsinkách. Od roku 2014 se nám podařilo vydat tři čísla, která se zaměřila na problematiku jazyka, hluku či umělecké subjektivity a zahrnovala nejrůznější příspěvky zaměřené například na dekonstrukci teorie Leninových hesel, spisovatelské projevy výtvarných umělců, rétoriku novovlnného punku, tautologie a ideologie uměleckého výzkumu, dějiny svastiky ve Finsku, materialistický film, Šklovského teorii, kritiku Luigiho Russola, vztah násilí a hudby, vizuální jazyk Komunistického manifestu, Hegela a konceptuální umění, sprostá slova v Marxovi, mathemy ve filmu a mnohá další.
Autory většiny z těchto příspěvků jsou zpravidla umělci nebo teoretici a vědci zabývající se uměleckými projekty. Východiskem magazínu Rab-Rab je myšlenka, že konvergence mezi formou a politikou má silný transformativní efekt: proměňuje to, jak chápeme metodu uměleckého zkoumání, i metodiku vědeckého výzkumu. Ve své přednášce představím jednotlivá čísla Rab-Rabu i teoretické a praktické výsledky této vydavatelské činnosti.
Budu rovněž hovořit o budoucích aktivitách magazínu Rab-Rab v oblasti vydávání, mezi něž patří průzkum aktuálních režimů reprezentace vůle lidu, který nese pracovní název /Formalism Formaoism/ (Formalizmus Formaoizmus), i průzkum podmínek, v nichž výtvarní umělci píší, a to především se zaměřením na texty Kazimira Maleviče a skupiny Art nad Language.

Tím se dostávám ke druhé linii své prezentace, v níž se budu zabývat konkrétním okamžikem v dějinách jugoslávského konceptuálního umění, kdy v roce 1975 někteří členové skupiny Art and Language navštívili Jugoslávii. Jejich cílem bylo poukázat na umělecké skupiny a byrokracii v kontextu samosprávného socializmu. (http://glossary.mg-lj.si/related/commons-boynik/347?ref=commons). U tohoto work-in-progress projektu se zaměřím na jeho politické a formální aspekty i otázku aktualizace uměleckého díla ze 70. let.

---

Sezgin Boynik (1977), žije a pracuje v Helsinkách. Na katedře společenských věd Jyväskylä University obhájil svou doktorskou práci na téma „Kulturní politika Černé vlny v Jugoslávii v letech 1962–1975.“

Publikuje texty o punku, vztazích mezi estetikou a politikou, kulturním nacionalizmu, mezinárodním situacionizmu a jugoslávské kinematografii. Byl spoluautorem čítanky „Nationalism and Contemporary Art“ [Nacionalismus a současné umění] (společně s Minnou L. Henrikssonem, vydáno v Rhizoma & EXIT, Priština, 2007), a byl také spoluautorem publikace „History of Punk and Underground in Turkey, 1978-1999“ [Dějiny punku a undergroundu v Turecku, 1978–1999] (společně s Tolgou Guldallim, vydáno v BAS, Istanbul, 2008).

Kromě vědecké práce rovněž aktivně působí v oblasti konceptuálního umění.

Mezi jeho nejnovější články patří například: „New Collectives“ [Nové kolektivy] (Retracing Images, Brill, Boston & Leiden, 2011), „Cultural Policy of Dusan Makavejev“ [Kulturní politika Dušana Makavejeva] (Kino! Journal č. 15, Lublaň, 2011), „Discontents with Theoretical Practices in Contemporary Art“ [Nespokojenost s teoretickými postupy v současném umění](Journal of Visual Art Practice 10:2, Londýn, 2011) „Art of Slogans - in two parts" [Umění sloganů ve dvou dílech](TKH č. 19 a 20, Bělehrad, 2012), „Social Surrealism: Historical-Materialist Theses on the Mystery of Art“ [Sociální surrealismus: historicko materialistické teze o mystériu umění] (open space journal, Vídeň, 2013), „Marxist-Leninist Roots of Zenitism“ [Marxisticko-leninistické kořeny zenitismu] (Filmkollektiv, Frankfurt, 2013), „Counter-Godard: On Makavajev's Anti-Formalism“ [Anti-Goddard: o Makavajevově antiformalizmu] (Kino! Journal No. 15, Lublaň, 2015) a „Between Privileges of Unlearning and Formlessness of Anti-Knowing: Idoelogies of Artistic Education“ [Mezi privilegii neučení a beztvarostí antivědění: ideologie uměleckého vzdělání] Inca Press, Forms of Education, Seattle, 2016).

Je rovněž autorem uměleckých knih „Counter-constructivist Model“ [Antikonstruktivistický model] společně s M.L. Henrikssonem, Labyrinth Press, Stockholm, 2012),„Still Stealing Steel: Historical-Materialist Study of Zaum“ [Still Stealing Steel: historická studie Zaumného jazyka](Rab-Rab Publication, Tbilisi, 2014) a „Noise After Babel: Language Unrestrained“ [Hluk po Babylonu: ničím neomezený jazyk] (Spector Books, Lipsko, 2015).

Je editorem periodika Rab-Rab, magazínu pro politické a formální otázky v umění(www.rabrab.fi ).