english/
tranzit.org/

tranzit.cz/

The World in Which We Occur

telefonická debata / performance

The World in Which We Occur (Svět, v němž se vyskytujeme) je cyklus událostí vedený Margaridou Mendes a Jennifer Teets, který se odehrává živě, prostřednictvím telefonu. Obsahově se zabývá otázkami, k nimž se vyjadřují respondenti z celého světa.

Cyklus pojednávající o otázkách moderního světa zakotvených v dějinách materiálna a neustálých změn i o relevantních vědeckých záležitostech propletených s politikou a formujících dnešní svět, vychází z dotazování a epistemického hledání.

Do dnešního dne se v jeho rámci konaly zásadní diskuze o antropocénu, farmakonech (tělu a zemi jakožto léku a jedu zároveň), molekulárním kolonialismu za vlády mikroorganismů, o žalu a klimatických změnách, stavu legálnosti neviditelných režimů a o zdrojovém fetišismu (politice vodních zdrojů a metabolismu Země).

Tento projekt je volně inspirován odkazem hybridů vycházejících ze „Světového centra dotazování (World Question Centre)“ z roku 1969, vytvořeného umělcem Jamesem LeeByarsem. The World in Which We Occur upozorňuje na nezbytnost dotazování, které považuje za důležitější než asertivitu odpovědí.

„Můžete nám položit otázku, která se podle vás týká vašeho vlastního vědomostního vývoje?“ ptá se Byars na druhém konci telefonu.

The World in Which We Occur odkrývá pohnutky a pochybnosti, čímž produkuje další otázky, na nichž lze stavět. Mimoto má za cíl otevírat další oblasti poznání a spekulace vyvěrající z vysvětlování vztahu k současnému stavu přírody v době nevyzpytatelných rozmarů počasí, které je klíčovým aktem. Všechny akce kurátorovaných hlasů vycházejí z telefonního centra umístěného v auditoriu za přítomnosti posluchačů. Průběh akcí je mapován formou rozrůstajícího se archivu.


Underground
Pod hmatatelnými materiálními strukturami leží neviditelná teritoria, jejich stěží postřehnutelný vývoj řídí metabolický oběh našich ekosystémů. Pobyt četných bakterií v hloubi ledovcových jeskyň a v podhoubí se šíří za hranice informačních substrátů, které zachytí lidské oko. Budoucí organizmy se líhnou v podzemí, zatímco hmota čelí neustálé transmutaci, aniž si uvědomuje rozpad. Tardeova teorie nás učí, že lidský druh byl přinucen uchýlit se do podzemí a v „nekonečných plástvích“ Země objevit nový životní styl. Jak máme tedy v dnešní době uvažovat o složitých podzemních dimenzích geologických sil, hmotě a energii? Černý sliz. Močály. Nejistá hranice mezi tekutým a pevným. Jak tyto sféry proměnily společenské vědomí a představivost?


Margarida Mendes je teoretička, kurátorka a lektorka působící v Lisabonu. V roce 2009 založila v Lisabonu projektový prostor The BarberShop, kde pořádá semináře a rezidence věnované uměleckému a filozofickému výzkumu. Sama se zabývá prolínáním kybernetiky, filozofie, vědy a experimentálního filmu, přičemž se zaměřuje na dynamické proměny materialismu a jejich dopad na společenskou strukturu a kulturní produkci. Zajímá se o alternativní metody výuky a politickou stabilitu, které se pokouší prosazovat v kolektivní praxi, dramaturgii a aktivismu. Nedávno se kurátorsky podílela na přípravě 11. bienále v Kwandžu a kurátorovala výstavu Matter Fictions v lisabonském Museu Berardo.

Jennifer Teets je kurátorka, autorka, badatelka a performerka působící v Paříži. Je známá svým výzkumem sýru, bláta a keramiky terra-sigillata, jejich přerodu v materialitu a entitu a jejich schopnosti stát se něčím jiným, jakmile se ocitnou na výstavě nebo v eseji. Ve svém výzkumu a textech kombinuje dotazování se sociálními vědami, filozofií a kritikou fikce a v kurátorské praxi vychází z dotazování. V poslední době vystavovala spolu s Lorenzem Cirrincionem v galerii Parallel v mexické Oaxace. Výstava nesla název Elusive Earths III.


Potvrzení hosté:

Anna Tsing je profesorka antropologie na University of California v SantaCruz. Mimoto je profesorkou jmenovanou nadačním programem Nielse Bohra na dánské Aarhus University a ředitelkou výzkumu antropocénu na Aarhus University (AURA). Její současný výzkum sleduje skromné cestičky, kterými houby pronikají do velkých ekonomických, kulturních a ekologických dilemat naší doby. Je autorkou knih The Mushroom at the End of the World: On thePossibility of Life in Capitalist Ruins, Friction: An Ethnography of Global Connection a In the Realm of the Diamond Queen: Marginality in an Out-of-the-Way Place, vydaných nakladatelstvím Princeton University Press, a spolueditorkou řady svazků, včetně posledního počinu Words in Motion: Towards a Global Lexicon, na kterém pracovala spolu s Carol Gluck a který vydalo nakladatelství Duke University Press.

Kai Bosworth je doktorandem katedry geografie, společnosti a environmentu na University of Minnesota, kde zkoumá, jak veřejné polemiky ohledně těžby a přepravy zdrojů mění politický koncept půdy, majetku a podzemí. Bosworthova disertační práce se zaměřuje na ropovody v Severní Americe a způsoby, jakými reakce mainstreamových environmentalistů na tuto infrastrukturu posilují liberální a populistický koncept agrární demokracie. Tato práce je součástí širšího výzkumu feministickým a marxistických prostorových a environmentálních teorií v antropocénu. Kai získal bakalářský titul v oboru environmentální studia na Macalester College a magisterský titul v oboru geografie na University of Minnesota. Jeho texty se objevily v knihách Environment and Planning D: Society and Space, The Extractive Industries and Society a v Capitalism and theEarth (vydání chystá nakladatelství Punctum).

Stuart McLean získal bakalářský titul v oboru anglická literatura na BA in University of Oxford a doktorský titul v oboru sociokulturní antropologie na PhD Columbia University. Absolvoval postgraduální stáže na Johns Hopkins University a v Humanities Institute of Ireland a poté přijal místo na University of Minnesota, kde působí dodnes.
Ve svém bádání se ptá, co by se stalo s antropologií a s lidmi, které považuje za předmět svého studia, kdyby začala brát vážně i jiný „život“, než je ten lidský, „život“ materiálů, z nichž je vystavěn lidský svět. Pokouší se poučit z antropologických setkání s jinými, nezápadními formami myšlení, v nichž jsou rozdíly mezi lidskými bytostmi a bytostmi jiného druhu často nastaveny velice odlišně. Stejně tak čerpá podněty z umění a literatury jakožto forem zapojených do materiality médií (barva, kámen, celuloid, tělo performera, rytmická a fonická „matérie“ jazyka), které mají vždy schopnost překonat či narušit lidské projekty, vznikající skrze ně. Za tímto účelem se jeho dílo záměrně pokouší rozostřit hranice mezi akademickým a tvůrčím psaním (včetně poezie) i mezi psaním a jinými expresivními žánry (audiovizuálními a performativními).

Jeho nejnovější kniha Fictionalizing Anthropology: Encounters and Fabulations, Human and Other (jejíž vydání chystá nakladatelství University of Minnesota Press na podzim 2017) nabízí vyčerpávající přehodnocení antropologie jakožto způsobu angažované tvůrčí praxe prováděné ve světě heterogenně složeného z lidí a nelidských bytostí a dochází k závěru, že antropologie by měla chápat sama sebe jako disciplínu, která se nezabývá pouze dokumentováním světů vytvořených někým jiným, ale také se aktivně účastní samotného vytváření nových světů.

7.10.2016 17:00
tranzitdisplay
Dittrichova 9, Praha


The World in Which We Occur (TWWWO) Voice Archive:
 Margarida Mendes a Jennifer Teets

Potvrzení hosté:
Anna Tsing, profesorka antropologie na University of California v SantaCruz
Kai Bosworth, doktorand katedry geografie, společnosti a environmentu na University of Minnesota
Stuart McLean, PhD. v oboru sociokulturní antropologie na PhD Columbia University


pořádáno ve spolupráci s Display, asociací pro výzkum a kolektivní praxi a festivalem Fotograf



External Links
tranzitdisplay
Fotograf Festival





 

Licence Creative Commons