tranzit.cz/

Kniha Černá kůže, bílé masky (Peau Noire, Masques Blancs, Éditions du Seuil, 1952) je historicky první překlad textu Frantze Fanona do českého jazyka.


Kniha Černá kůže, bílé masky (1952) je historicky první překlad textu Frantze Fanona do českého jazyka.

Frantz Fanon (1925-1961) patří mezi významné postavy éry rozpadu koloniálních systémů Prvního, Druhého a Třetího světa. Fanon vystudoval psychiatrii, dále ve Francii studoval literaturu a filosofii (Maurice Merleau-Ponty). Během svého působení v Alžíru (od roku 1953 vedoucím lékařem Psychiatrické nemocnice v Blidě) se aktivně účastnil politického života jako člen alžírské Fronty Národního Osvobození.

Černá kůže, bílé masky spolu s Rozpravou o kolonialismu Aimé Césareho a Orientalismem Edwarda Saida jsou považovány za historicky výchozí prameny post-koloniálních studií. Tento myšlenkový proud pramenící z anti-koloniálního a anti-imperialistického boje kolonizovaných za nezávislost a vlastní kulturní identitu. Navazuje na spojuje dědictví západní filosofie, která spojuje s kritikou západního koloniálního rozumu a universalismu. Humanistické koncepce západu se ve svém praktickém a politickém působení na každodenní život kolonizovaných lidí staly nástrojem symbolického i skutečně nelidského chování a útlaku.

Fanon sugestivním a někdy až lékařsky chladným způsobem rozebírá funkci konceptu rasy, národní i kulturní identity a koloniální nadřazenosti, jež mají dominující vliv na evoluci a konstrukci psychiky „subjektu“ kolonizovaných (stejně tak subjektu kolonizátora). Jak podotýká Henry Louis Gates v eseji Critical Fanonism - Fanon slouží jako forma Rorschachova cestu – pro filosofy, teoretiky i aktivisty emancipace je jakýmsi rezervoárem často protichůdných názorů, jež si přivlastňují. Rozdílná čtení Fanona tedy vytváří vlastní historickou linku v rámci post-koloniálního myšlení. Fanonovy texty náleží k fundamentálním pramenům v boji proti rasismu, protože odhalují psychologické mechanismy rasové segregace, jež měly své přímé vyjádření v kulturních, sociálních, politických a ekonomických strukturách koloniálních společností.

Tato kniha je dodnes aktuální nejen jako teoreticky kritický a historický pramen, ale pro post-sovětské „satelity“ a české čtenáře otevírá možnost nahlédnout konstrukci vlastní kulturní a národní identity jako procesy negace a kompenzace mezi Prvním (Západ), Druhým (Východ) a Třetím světem.